Ortoptika je specializovaná oblast očního lékařství, která se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou poruch binokulárního vidění, jako jsou funkční zrakové slabosti, šilhání, třes očí nebo poruchy pohybu očí. Ortoptisté obvykle pracují v očních ambulancích, očních klinikách nebo rehabilitačních zařízeních se zaměřením na oftalmologii.
Termín „zraková škola“ je trochu zastaralý a označuje pracoviště v očních klinikách, nemocnicích a ambulancích, kde ortoptisté ve spolupráci s oftalmology diagnostikují a léčí poruchy binokulárního vidění. Dnes se tato pracoviště nazývají spíše „ortoptika“. Některé univerzitní kliniky mají oční oddělení specializované na výzkum a léčbu strabologie (studium šilhání) a neurooftalmologie, kde rovněž pracují ortoptisté.
Ortoptika se zaměřuje především na binokulární vidění, koordinaci obou očí (motoriku a senzory) a jejich onemocnění. Hlavním cílem je prevence dětských očních a šilhacích poruch, dále léčba a zlepšení zraku, aby se zabránilo trvalým následkům.
U kojenců a malých dětí lze některé poruchy relativně snadno napravit, ale i u dospívajících a dospělých je možná vizuální rehabilitace. Klasickou terapií je například okluze neboli léčba očními náplastmi, pro kterou byly speciálně vyvinuty oční náplasti značky ORTOPAD® od firmy Trusetal Verbandstoffwerk GmbH.
Terapie také zahrnuje předpis brýlí nebo v některých případech i chirurgický zákrok ke korekci oční vady. Někdy se používají také speciální přístrojové metody (pleoptika). Kromě diagnostiky a léčby má ortoptika také rehabilitační funkci, například u pacientů s nízkým zrakem (low vision) nebo po poškození mozku. Cílem je optimalizace zbylých zrakových schopností a nácvik takových strategií, které pomáhají pacientovi znovu se začlenit do sociálního a pracovního života.
Zraková škola je oddělení pro léčbu šilhání na univerzitních klinikách a očních odděleních. Stejně tak může být ortoptické oddělení připojeno k oční ambulanci pod názvem „zraková škola“. Na takovém pracovišti kromě oftalmologa pracují ortoptisté.
Léčí se zde funkční poruchy zraku, jako je nystagmus (třes očí), poruchy koordinace očí, šilhání, tupozrakost (amblyopie), dvojité vidění, ochrnutí očních svalů nebo nesprávné držení hlavy.
Před zahájením léčby se provádí podrobné vyšetření, při němž se testuje funkce očí – prostorové vidění, kontrastní vidění, barevné vidění, reakce zornic, pohyblivost očí, lomivost a spolupráce obou očí. Dále se kontrolují struktury oka: rohovka, čočka, sklivec a nervy.
Ortoptista a oftalmolog spolu provádějí několik vyšetření. Pro úspěšnou léčbu šilhání je klíčová časná diagnóza. Díky moderním diagnostickým metodám je při pravidelných preventivních prohlídkách u dětského lékaře velká šance na včasné odhalení poruch, jako jsou nystagmus, šilhání či jiné onemocnění.
Včasná léčba šilhání v ortoptice pomáhá předcházet trvalé tupozrakosti. Ortoptika se věnuje nejen dětem, ale i dospělým pacientům.
Pro zjištění, co přesně které oko vidí, se při vyšetření v ortoptice zakrývá jedno oko. Dítě sleduje na zdi promítaný písmenko „E“ nebo symbol a ukazuje, kam směřují jeho nožičky, případně vybírá odpovídající symbol (kruh, čtverec, domeček, jablko).
Následně se testuje ostrost vidění na blízko, opět s jedním okem zakrytým. Toto vyšetření je důležité pro úspěch terapie okluzí.
Pomocí vhodného předmětu ortoptista testuje, zda oči sledují předmět ve všech směrech. Pro test šilhání se střídavě zakrývají obě oči a sleduje se pohyb očí.
Při vnitřním šilhání by se oko pohybovalo do středu, když je druhé oko zakryté. Pomocí prizmatu se měří úhel šilhání, přičemž se před oko dávají různé čočky, dokud se oko nehýbe.
Ortoptista také provádí fixaci – zjišťuje, kterou částí sítnice oko fixuje. Pomocí oftalmoskopu promítá na sítnici hvězdu, kterou má dítě sledovat. Normálně se fixuje na střed sítnice, u šilhání může být fixace mimo střed.
Dále se provádí skiaskopie, při níž se po rozšíření zorniček zjišťuje nutnost brýlí.
Na závěr ortoptista testuje prostorové vidění stereotestem, kdy dítě nosí polarizační brýle a ukazuje testovací obrázky.
Vyšetření končí rozhovorem s rodiči, kde se ptají na případné potíže dítěte (nešikovnost, časté padání, mžourání). Rodiče také popisují, na kterém oku a od kdy šilhání pozorují.
Před zahájením léčby okluzními náplastmi se dítě zvyká na nošení brýlí, které musí být správně nastaveny. Terapie je individuálně přizpůsobena a motivace dítěte i rodičů je klíčová.
Průběžné kontroly sledují zlepšení zraku a snahu dítěte spolupracovat. Cílem je zlepšení spolupráce obou očí a odstranění tupozrakosti a dvojitého vidění způsobeného šilháním.
Přihlášení
