Oční okluzní náplasti se používají k léčbě šilhání (strabismu) a funkční tupozrakosti (amblyopie). Tato terapie obvykle předchází případné nutné operaci šilhání a často musí pokračovat i po úspěšné operaci.

Častý omyl

Je rozšířený mylný názor, že šilhání u miminek nebo batolat „vymizí samo od sebe“ bez následků. Čím dříve se šilhání u dítěte objeví a čím později je diagnostikováno a léčba zahájena, tím závažnější může být trvalé poškození zraku.

Vývoj oční spolupráce

U novorozenců se spolupráce očí teprve vyvíjí. Od třetího měsíce života, kdy se obvykle stabilizuje binokulární vidění (spojení obrazu z obou očí), lze šilhání dobře léčit. S nástupem školního věku však úspěšnost terapie významně klesá. Ztracený čas v raných letech se později již nedá dohnat.

Mozek dítěte dozrává přibližně do čtyř let věku, kdy je vývoj zraku ještě flexibilní a stimulovatelný. Pokud se terapie šilhání zahájí v této fázi, lze často negativní důsledky zabránit nebo je i krátkodobě zcela vyléčit.

Vyšetření

Dítě je nejprve pečlivě vyšetřeno na ortoptické ambulanci, kde se provádí různé testy zraku. Hravou formou se testuje především ostrost zraku obou očí, spolupráce očí (binokulární vidění), prostorové vidění (stereovize) a pohyblivost a postavení očí.

Další diagnostika

K odhalení očních vad a refrakčních chyb se používají speciální přístroje. Pokud vyšetření ukáže potřebu terapie, stanoví se tyto cíle léčby:

• Plná ostrost zraku obou očí, optimální vývoj zraku
• Spolupráce obou očí se stereovizí
• Paralelní postavení očí